Slovenské úřady začnou plánovat online internetové stránky pro hazardní hry a hazardní hry

Finanční správa Slovenska začala sestavovat seznam internetových stránek pro hazardní hry a online kasina na Slovensku a plánuje je zveřejnit 17. července. Tento krok je součástí většího zásahu proti neoprávněnému poskytování služeb iGaming v zemi.

Slovensko zavedlo v loňském roce upravený regulační režim pro hazardní hry, který umožnil zájemcům provozovatelům online sportovních sázek požádat o licenci, aby mohli poskytovat služby místním bettorům. Online kasino a pokerová nabídka zůstaly v působnosti státního monopolu.

Finanční správa také stanovila plán, jak bude sledovat odvětví za porušování předpisů a jakým způsobem bude porušování předpisů sankcionováno. Podle nového regulačního systému mohou provozovatelé bez licence, kteří i nadále poskytují své služby slovenským zákazníkům, potrestáni pokutami až do výše 500 000 EUR a četnými dalšími sankcemi.

Vytvoření seznamu s webovými stránkami, které porušují předpisy, bude prvním krokem vícefázového procesu, jehož prostřednictvím finanční správa doufá, že vyčistí místní trh od porušovatelů. Po zveřejnění seznamu dne 17. července budou majitelé webových stránek, kteří jsou v něm uvedeni, upozorněni, aby přestali cílovat slovenské zákazníky.

Pokud nedojde k ukončení svých slovenských operací v předběžně stanoveném časovém horizontu, zůstanou na seznamu na černé listině a finanční správa se obrátí na soud, aby požádala o soudní příkaz k jejich zablokování. Platební transakce související s hazardními hrami budou také blokovány.

Zablokování ISP je opatření implementované mnoha jinými regulovanými jurisdikcemi. Nicméně se ukázalo, že není velmi efektivní. Zatímco renomovaní operátoři se obecně vyhýbají regulovaným jurisdikcím, v nichž nemají licenci k provozu, operátoři na černém trhu mají tendenci hledat a hledat způsoby, jak cílovat hráče z zakázaných jurisdikcí.

Nedávno se dozvědělo, že iPokerové kůže společnosti Playtech opustila slovenský trh před plánovaným zásahem na nelicencované webové stránky. Hráči z místního trhu informovali také média, že značka Everest Poker, vlastněná společností Betclic Everest Group, začala posílat e-maily, aby je informovala o probíhajícím ukončení svých slovenských operací. Podle uvedených e-mailů operátor přestane přijímat místní hráče od 6. července.

Více operátorů jistě bude následovat ve dnech před plánovaným oznámením seznamu porušovatelů.

Podobně jako v řadě dalších jurisdikcí EU, které v posledních letech regulovaly své trhy, přistoupilo Slovensko k jedné důležité záležitosti způsobem, který ovlivnil atraktivitu trhu mezinárodním společnostem. Zavedla 27% daň z příjmů z kasin a hazardních her, přičemž míra je příliš vysoká, zejména ve srovnání s ostatními členskými státy EU.

Práce škodí: Lidé starší než 40 let by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, zjistili vědci

Pro lidi nad 40 let věku je optimální, pokud pracují jen 3 dny v týdnu. Přišli na to vědci z Melbournské univerzity v Austrálii.

Lidé starší než 40 let vykonávají svoji práci nejlépe tehdy, pokud pracují jen 3 dny v týdnu. K závěru, že pro pracovníky nad 40 let je nejoptimálnější třídenní pracovní týden, dospěl výzkumný tým z univerzity v australském Melbourne.

Vědci analyzovali data o pracovních zvyklostech a činnost mozku na rozsáhlé skupině 3 tisíc mužů a 3,5 tisíce žen starších než 40 let z celé Austrálie.

Výpočty naznačují, že „part-time“ práce na částečný úvazek udržuje mozek v optimálně stimulovaném stavu. U této věkové skupiny navíc při kratší pracovním týdnu nedochází k vyčerpání z přepracovanosti a tito pracovníci se dokázali vyhýbat stresu spojeného s pracovními povinnostmi.

Výzkumný tým australských vědců dospěl k jasnému závěru, že uvedené výsledky by měli vzít v potaz také vlády v řadě zemí, v nichž politici zvažují zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. (Zvyšování důchodového věku připravuje i současná vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL v České republice, pozn. redakce).

Použitá data pocházejí z reprezentativního průzkumu domácností, příjmů a pracovní dynamiky v Austrálii, který provádí Institut aplikované ekonomie a sociálních výzkumů na Melbournské univerzitě.

25 hodin je nejlepších

Účastníci průzkumu byli například testováni tak, že museli číst nahlas specifická slova, odříkávat pozpátku seznamy čísel a přiřazovat čísla písmenům – to vše během určeného časového limitu.

Podrobné testování ukázalo, že nejlepší výsledky dosahují účastníci, kteří týdně pracují zhruba 25 hodin (tzn. zhruba 3 pracovní dny),

„Práce je dvousečná zbraň. Dokáže sice zcela zřetelně stimulovat mozkovou aktivitu, ale současně, v případě dlouhodobé pracovní zátěže a při určitých typech pracovních úkolů může způsobovat únavu a stres, které následně narušují poznávací schopnosti člověka,“ konstatovali autoři v závěrech své studie.

Práce škodí mozku více než totální nečinnost

Colin McKenzie, profesor ekonomie na japonské Keio University, který na studii spolupracoval se svými australskými kolegy, zdůraznil, že dlouhotrvající pracovní vypětí má pro funkci lidského mozku podstatě škodlivější účinky, než absolutní pracovní nečinnost, tedy než úplné lenošení.

Upřesnil dále, že kognitivní schopnosti lidí, kteří týdně pracují zhruba 60 hodin, mohou být v důsledku této pracovní zátěže nižší, než u skupiny nezaměstnaných.

S přesnějším vysvětlením výsledků studie přišel Geraint Johnes, profesor ekonomie na Lancasterské univerzitě.

“To, co autoři zjistili, je, že se kognitivní funkce člověka zlepšují zhruba do okamžiku, kdy pracuje 25 hodin týdně,“ informoval.

Od této hranice pracovního zatížení se základní funkce mozku začínají velmi nepatrně zhoršovat s tím, že ještě při zhruba 35-hodinovém pracovním týdnu jsou negativní dopady na lidský mozek málo významné.

„Teprve po překročení hranice 40 hodin práce za týden začne docházet k rapidnímu snižování poznávacích schopností mozku,“ doplnil.

Kognitivní (poznávací) funkce mozku jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky. Kognitivní schopnosti zahrnují vedle paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení či schopnost pochopení informací. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje a zvládá různé úkoly.

Legalizace marihuany přinesla Coloradu tolik peněz, že jejich část vrátí občanům

Legalizace marihuany přinesla americkému státu Colorado tolik peněz na daních, že nyní bude muset každému dospělému obyvateli vrátit víc jak 7 dolarů (170 korun). Vrácení daní občanům státu nařizuje tamní zákon.

Tento zákon z roku 1992 určuje, kolik může stát Colorado maximálně vybrat na určité dani od svých daňových poplatníků. Zbytek pak musí svým obyvatelům vrátit zpět.

Částka, která má být vrácena se vypočítává pomocí vzorce, který zohledňuje meziroční inflaci a růst populace. Marihuana je zde zatížena 30 procentní daní a celkově by se tak mělo obyvatelům přerozdělit zhruba 30 milionů dolarů (735 milionů korun).

Jedná se o natolik bizarní situaci, že se zcela výjimečně spojili republikáni a demokraté, aby se pokusili platnost tohoto zákona alespoň částečně omezit. Argumentují totiž tím, že tento zákon byl přijat dávno před tím, než došlo k legalizaci a následnému zdanění marihuany. Peníze z vybraných daní prý měly směřovat na veřejné účely, jako je například výstavba nových škol.

Někteří však se snahou vládních představitelů o změnu zákona nesouhlasí a nechtějí se vzdát svého práva na vrácení daní. „Je mi jedno, jestli mi napíší šek nebo mi uleví při příští platbě mých daní nebo mi třeba dají joint zdarma. Já si pro to prostě přijdu. Daně jsou zde příliš vysoké a měli by mi je vrátit,“ uvedl David Huff padesátiletý obyvatel města Aurora.

Na druhou stranu provozovatelé obchodů s marihuanou jsou velice překvapení tím, že coloradská vláda nemůže vybrané finanční prostředky použít na výstavbu nových škol. Právě s touto podmínkou byla tamními voliči v referendu pořádaném koncem roku 2012 legalizace marihuany schválena.

„Nemám problém s placením daní v případě, že jsou použity na školství,“ řekl Maddy Beaumier majitel jednoho z obchodů s marihuanou.

Poslouchání tvrdé heavy metalové hudby uklidňuje a zahání smutek, zjistili vědci

Poslouchání heavy metalové muziky uklidňuje. Tvrdí to studie výzkumníků z Univerzity psychologie v Queenslandu. Tvrdá hudba prý snižuje smutek, podněcuje pozitivitu a má výrazně uklidňující účinky na posluchače, kteří zažívají pocity hněvu.

„Když jsou fanoušci extrémně tvrdé muziky naštvaní, tak rádi poslouchají hudbu, která by přemohla jejich hněv,“ tvrdí jedna z autorek studie Leah Sharmanová. „Heavy metal jim pomáhá prožít jejich emoce naplno, ale také je uklidňuje a navozuje pocity naplněnosti a aktivity.“

Studie zkoumala 39 pravidelných posluchačů tvrdé muziky ve věku 18 až 34 let. V účastnících byly uměle navozeny pocity vzteku, který měli zažívat přesně 16 minut. Poté jim výzkumníci buď na 10 minut pustili heavy metalové skladby nebo je nechali v tichosti a klidu 10 minut odpočívat.

U posluchačů tvrdé muziky poté vědci zjistili nižší míru nepřátelství, vznětlivosti i stresu. Dalším důležitým faktorem, který muzika ovlivňovala, byla úroveň inspirace. Ti, kteří během experimentu obdrželi sluchátka a poslouchali tvrdou hudbu, uváděli daleko vyšší míru inspirace než uchazeči, jimž drsná muzika v uších nezněla.

„Naším druhotným cílem bylo zjistit, jakou muziku si naštvaní účastníci v jejich playlistech vyberou,“ uvedla Sharmanová. „Polovina vybraných písniček v sobě nesla témata vzteku nebo agresivity. Ve zbytku převládaly pocity smutku a izolace.“

Většina účastníků pak uvedla, že muziku poslouchají pro pocity radosti, lásky a sebezdokonalování. „Všechny odpovědi však naznačují, že posluchači extrémní hudby si tento styl vybírají kvůli jeho pozitivním seberegulačním účinku,“ dodala Sharmanová.

„Heavy metal pomáhá prožít emoce naplno, ale také uklidňuje a navozuje pocity naplněnosti a aktivity.“

Učitelky v britských mateřských školách musí vládě hlásit „mladé teroristy“

Učitelky v britských mateřských školkách musí sledovat a hlásit děti, které projevily náznak inklinace k terorismu či radikalismu. Tato povinnost vzniká na základě nového vládního plánu, jak zabránit růstu extremismu ve Velké Británii.

Dokument pochází z dílny britského ministerstva vnitra, které se jeho pomocí snaží zdokonalit současný protiteroristický systém. Takzvaná „preventivní“ strategie požaduje po ředitelích vzdělávacích zařízení, aby „posoudili riziko inklinace jejich žáků k ideologii terorismu, která se u nich může projevovat uznáváním extremistických názorů.“

Učitelky ve školkách by měly projít speciálním kurzem, který jim pomůže takové extremistické myšlenky u potencionálně nebezpečných batolat odhalit. „Měly by vědět, kde a jak takové případy nahlásit, aby mohla být dětem poskytnuta odborná pomoct, která jim vysvětlí, že takové myšlenky jsou špatné,“ stojí podle britských médií dále v dokumentu.

Ten je součástí nového protiteroristického zákona, o kterém nyní jedná britský parlament. Pokud ho schválí, strategie identifikace „pro terorismus pozitivně naladěných“ dětí se stane povinností i v dalších vzdělávacích zařízení. „Školy, i ty mateřské, mají povinnost starat se o své žáky a zaměstnance. Tato povinnost se na základě nového protiteroristického zákona rozšíří i o jejich ochranu před svody terorismu,“ uvedl mluvčí britské vlády pro The Independent.

Otázkou však stále zůstává, jak budou tyto nové povinnosti implementovány. „Je to nereálné. Vůbec nechápu, co se vlastně po učitelkách bude chtít,“ řekl David Davis, poslanec Konzervativní strany. „Vytvořením armády nedobrovolných špehů z našich učitelů a vychovatelek nesnížíme riziko terorismu,“ upozornila Isabella Sankeyvá z lidskoprávní organizace Liberty.

Vláda však své rozhodnutí obhajuje. „Nepředpokládáme, že by učitelé a vychovatelky zbytečně zasahovali do rodinného života svých žáků. Chceme ale, aby aktivně zakročili pokaždé, když u dětí zpozorují nebezpečné vzorce chování. Je důležité, aby se děti už od útlého věku učily základní pravidla britské společnosti a její hodnoty,“ dodal mluvčí britské vlády.05